Náš příspěvek pohlíží na umělecké vzdělávání z feministické perspektivy. Budeme vycházet z našich zkušeností ze studií na Akademii výtvarných umění, Vysoké uměleckoprůmyslové školy v Praze nebo Fakulty výtvarných umění v Brně. Fungování vzdělávacích institucí je obrazem fungování celého uměleckého provozu, ve kterém se reprodukují nerovnosti zakořeněné na školách. Proto se neomezíme pouze na zkušenosti sesbírané během studií, ale zohledníme také fungování galerií.

​

Promluvíme jménem feministického uskupení Čtvrtá vlna, které se na sklonku roku 2016 dostalo do povědomí autorským videem zachycujícím svědectví o sexismu na uměleckých školách. Toto video rozpoutalo řadu diskusí na české výtvarné scéně i v akademickém prostředí. Umožnilo nám, umělkyním, setkat se se širokou škálou postojů a názorů týkajících se (ne)rovného přístupu ke studentkám a studentům na poli umění, umělecké kritiky, teorie i praxe. Naše zkušenost nás zavedla do míst, kde se zdálo být možné, zprvu v teoretické, následně pak i praktické rovině, hledat řešení, týkající se problematiky genderových nerovností.

Aktuální otázkou bylo a stále je, jak budovat instituce, které vytváří silný a fungující systém vzdělávání založený na feministických principech. Nicméně, rok a půl po publikování videa máme možnost zhodnotit snahy konkrétních institucí, které deklarují svůj příklon k feminismu emancipaci. Z vlastní zkušenosti můžeme vyvodit, že jejich cíle více či méně vzaly za své - ne vždy jejich vinou. Příspěvek Instituce: Ragnarok vychází z vlastních zkušeností se skrytými i viditelnými nerovnostmi a pokouší se podpořit příklady dobré institucionální praxe a apelovat na již zavedené postupy (uplatněné na jiných místech). Jak může být patrné z názvu, je ale bohužel možné, že se vzdělávací instituce musí od základu zhroutit, aby mohly být nahrazeny novými, které budou stát na aktualizovaných principech.