Příspěvek bude krátkou reflexí způsobu vedení výuky na Katedře dějin a teorie uměnína Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem s důrazemobor Kurátorská studia, kde působím jíž od roku 2009. Na ústecké fakultě je tentoobor akreditován již od roku 2007 jako jediný v České republice se zaměřením napropojení praxe, teorie a především pak na spolupráci budoucích kurátorů se studentys tvůrčích ateliérů. Vytváří se tak vhodné prostředí proprohlubování kurátorské a tvůrčí spolupráce v rámci jedné generace. Napražské UMPRUM je kurátorství také vyučováno ale s důrazem na teorii a kritikuvýtvarného umění v rámci magisterského programu Dějin a teorie designu a novýchmédií a to od roku 2005. Za tuto dobu se vyprofilovala nová generace kurátorů ateoretiků umění, kteří formují současnou českou scénu, kteří budou v příspěvkureflektováni.

 

Dále se hlavně zaměřím na představení dlouhodobějšího výzkumu fenoménu umělců-kurátorů na české a slovenské scéně, jejichž aktivity formují vývoj obou výtvarnýchscén. V průběhu výzkumu byly již vydány dvě recenzované publikace Konečně spolu:Česká nezávislá galerijní scéna 1990–2011 (FUD UJEP, 2011) a Nezávislé kurátorsví ve volném čase: Nezávislý kurátor a umělec-kurátor na českévizuální scéna 2000–2016 (FUD UJEP, 2016). V příspěvku upřednostňuji užití pojmu„nezávislá“ nad „alternativní“ galerií, protože současní čeští a slovenští umělci-kurátoři pojem nezávislá galerie hojně používají, a ten je tedy využit k mapováníjejich aktivit a následnému výzkumu.